Vláda plánuje výrazně seškrtat peníze na pomoc nezaměstnaným. Na rekvalifikace a podporu zaměstnávání chce dát o 490 milionů méně

Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci návrhu rozpočtu pro rok 2027 vyčlenilo na aktivní politiku zaměstnanosti konkrétně 2,1 miliardy korun. V porovnání s předchozím fiskálním obdobím se jedná o pokles ve výši takřka půl miliardy korun. Z této části státního rozpočtu jsou přitom financovány například rekvalifikační kurzy, společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, příspěvky na zapracování a přechody na nové podnikatelské programy nebo projekty, jejichž účelem je podpora zaměstnanosti. Vládní představitelé chtějí, aby se rekvalifikační kurzy více přizpůsobily tomu, co potřebují zaměstnavatelé. Část vzdělávání by se tak měla přesunout na pracoviště. Část expertů revizi aktivní politiky zaměstnanosti podporuje, jiní odborníci však poukazují na to, že kvůli nástupu umělé inteligence a jiných moderních technologií mohou být škrty nevhodně načasované.

Méně peněz na aktivní politiku zaměstnanosti

Dne 4. listopadu 2026 proběhlo jednání sněmovního sociálního výboru, kterého se účastnil mimo jiné i vrchní ředitel sekce zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek. Ten konstatoval, že příslušný rezort bude mít v následujícím roce na aktivní politiku zaměstnanosti zhruba 2,1 miliardy korun. 

Ještě v letošním roce přitom tato částka činila 2,59 miliardy. Ministerstvo práce a sociálních věcí tedy počítá se snížením o přibližně 19 procent, na aktivní politiku zaměstnanosti půjde ve srovnání s předchozím fiskálním obdobím o necelé půl miliardy korun méně. 

Jaké změny mohou lidé očekávat? 

Hlavní podstatou aktivní politiky zaměstnanosti je podpora lidí, kteří přišli o práci, přičemž zdaleka ne vždy jde o dlouhodobě nezaměstnané. Tohoto cíle se snaží dosáhnout například prostřednictvím rekvalifikačních kurzů, veřejně prospěšných prací nebo takzvaných společensky účelných pracovních míst. Důležitou roli hrají rovněž příspěvky zaměstnavatelům na zapracování nových zaměstnanců. 

Snížení rozpočtu tak může zasáhnout například absolventy, starší pracovníky nebo znevýhodněné skupiny uchazečů. Dále pak může ovlivnit chod obcí, městských úřadů nebo neziskových organizací. 

Opoziční poslanci v tomto směru varovali před negativními dopady škrtů. Upozornili například na nástup umělé inteligence a dalších moderních technologií, které by mohly výrazně proměnit pracovní trh a vést ke zvýšení počtu nezaměstnaných. 

Systém rekvalifikací se změní 

Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně konstatovalo, že celková revize by měla přinést i pozitivní změny. Uvedlo, že připravované změny mají naopak reagovat na nové technologie. 

„Rozhodli jsme se udělat celkovou revizi aktivní politiky zaměstnanosti. Nástroje jsou tam 20 let. Limitují nás s nástupem technologií,“ informoval Vaňásek. 

Revize se týká například rekvalifikací, které by se měly stát součástí širšího systému dalšího profesního vzdělávání. O tom, které profese budou v konkrétních regionech potřebovat nové zaměstnance, by pak pomáhali rozhodovat zaměstnavatelé a odbory. 

Dopady by mohli pocítit například starší zaměstnanci, kteří přijdou o práci. , ...

Ministerstvo již dříve hovořilo o snížení podpory v neza­městnanosti 

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka navíc již v minulosti informoval o snížení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti. 

„Minulá vláda zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti z 65 na 80 procent. V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Vracíme proto sazbu na 65 procent a snižujeme také maximální strop podpory,“ uvedl Juchelka s tím, že tyto změny podle něj přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně. 

Tato změna by se měla dotknout zejména lidí, kteří v budoucnu přijdou o práci a budou nezaměstnaní pouze krátkodobě. I proto rozhodnutí o snížení podpory čelilo značné kritice.